Hlavní strana -> ČZ 175/477

Moje ČZ 175/477

Moje motorka

Tak tohle je ta moje :-) motorka...

Jak jsem se k ní dostal? To je celkem dlouhá historie, takže to vemu hned od začátku. Všechno to začalo tak, že jeden můj kámoš Rebit byl (a ještě pořád je) šílený do motorek, a tak už odmala na všem možném i nemožném jezdil. Hned ve svých patnácti si udělal řidičák na AM a koupil si Simsona S 51. Všude na něm jezdil a já se zbytkem kámošů jsme si z něj dělali akorát srandu, že už nedojde pěšky jinam, než do garáže. To byl první popud.

Potom jsme s kámošem Kalašnikovem zjistili, že náš další kámoš Komár má doma od strejdy půjčeného pincka - Jawa 21. Tak jsme se párkrát sebrali a šli zkoušet jezdit za řekou, kde je celkem klid a nikdo tam nechodí, ani nejezdí, takže jsme měli spoustu prostoru a ve spojení s pinckem jsme měli taky spoustu zábavy. Asi vám nemusím moc povídat, jak jsme si tam užívali sily 50 ccm :-)) Jo panečku, to byla jiná, než jakou jsme doposud znali. Na tom není třeba šlapat jako magor a taky to jede rychleji než kolo. Tak jsme si tam vesele zkoušeli rozjezdy a řazení a vůbec všechno. Strašně mě to bavilo a tehdy jsem zjistil, že motorku chci taky. Bylo to na podzim, takže přes zimu jsem měl čas hezky nad tím uvažovat a na jaře už mě to fest bralo. Začal jsem vymýšlet, kde by se dal sehnat stroj, pokud možno zalevno a úplně nejlíp, aby to bylo ještě něco silnějšího než Simson nebo J 21. Jednou když jsem pak jel ze školy autobusem, tak se mě Rebit zeptal, jestli nechcu motorku. Hned jsem začal vyzvídat jakou a za kolik a vůbec všechno jsem chtěl okamžitě vědět. Řekl mi, že stopětasedmu a za 2500. Jeli jsme se za tím chlápkem podívat společně, protože já jsem byl úplný amatér, tak jsem čekal, že mi Rebit bude dávat nějaké rady a že mi poradí, jestli je to dobrá cena a tak... Moc mě nepotěšil, skoro nic neřekl, jenom tak stál a cosi si brblal pod fusem. No řekl jsem, že si to ještě budu muset rozmyslet a že mu ještě řeknu, jestli to beru.

Pořád jsem si nebyl jistý, jestli je to dobrá nabídka nebo mám ještě počkat, ale myslím, že hned druhý den jsem šel se ségrou a mamkou na hory a stačila jedna dvanáctka a sluníčko a měl jsem jasno. Beru to! Zajeli jsme pro ni se skoro celou rodinou, protože já jsem ještě neměl řidičák a nejsem ten typ, co by jezdil bez papírů. Takže mamka nás tam hodila a taťka mi na ni přijel. Tehdy jsem byl šťastný jako blecha.

Vůbec jsem tomu nerozuměl. Jediné, do čeho jsem se nebál pustil bylo očistit jí od všeho marasu, hlíny a oleje. Měl jsem na to pěkně dlouhou dobu, protože jsem ještě čekal, až udělám řidičák, což mělo být skoro za rok. Po prvním vyjetí samozřejmě začaly být vidět nedostatky. Motor byl strašně hlučný a všichni mi řekli, že je to ložiskama. A bylo tady první půlení, současně jsem taky nechal udělat výbrus, protože první měl najeto už 40 000 km a to je celkem dost.

No, pro začátek by to mohlo stačit. Příště přidám více fotek, zkušenosti, technický popis a ještě něco dalšího. Jinak všem motorkářům přeju hodně šťastných kilometrů.


Moje zkušenosti:

Příhoda - jehlička

Ačkoliv je tady jenom jedna a ještě škaredá událost, nemyslete si, že mám s tímto strojem špatné zkušenosti.

Programování v C | CZ 175/477 | Mapa stránek
Bc. Petr Klimánek, student Ostravské univerzity v Ostravě