Hlavní strana -> ČZ 175/477 -> Jehlička v motoru

Jehlička v motoru

Toto se přihodilo loni zjara, tedy zjara 2005. Byla konečně první hezká neděle a já jsem byl po zimě už netrpělivý a nedočkavý, kdy se zase projedu. Měl jsem totiž předtím zase motorku rozebranou, protože z motoru šly pořád nějaké jiné zvuky, než jaké bych si představoval. Nakonec jsem už došel k názoru, že kdyby tam žádné divné zvuky nešly, nebyla by to Čezeta :-)

Tak jsem to hezky poskládal, oblíkl se trochu líp, vzal si helmu, nastartoval a jel. Byl jsem úplně unešený, jak hezky se mi jelo, jak hezky šla za plynem. Měl jsem totiž nedávno po výbrusu a ještě k tomu jsem jel od baráku směrem "dolů". Směr "dolů" a směr "nahoru" musí znát přece v každé dědině. Snad někde na úplně rovných úsecích tyhle výrazy neznají. Sluníčko svítilo, kilometry nabíhaly a když jsem už to trochu zahřál a přišel konec obce, tak jsem si řekl, že to trochu provětrám a přidal jsem. Ručička na tachometru šla ochotně nahoru, ale nepřesáhla 75 a z motoru se ozvaly brutální zvuky. Jenom jsem stihl vymáčknout spojku a motor se hned zastavil. Dobrzdil jsem ke kraji a bylo mi jasné, že je zle. Zkoušel jsem nastartovat, ale pákou nešlo vůbec protočit ani o píď. Mrknul jsem se hned na svíčku. Měla hezkou barvu, ale bylo na ni vidět, že "tam vevnitř" se stalo něco škaredého. Akorát jsem domů odeslal SMS ve tvaru "Taťko, je to v prdeli, natvrdo jsem zadřel."

Navzdory tomu, že jsem byl od baráku 7 kilometrů jsem se rozhodl to domů dotlačit za každou cenu. Nebudu to přece nechávat někde kdovíkde. Jak jsem to tak tlačil, přemýšlel jsem o kdejakých možných příčinách. Byl jsem tak zažraný do přemýšlení, že mi ani nepřišlo, jak daleko jsem to musel dotlačit a za moment jsem byl doma. Sám taťka prohlásil, že by to neušel ani bez motorky tak rychle jako já. Měl jsem zlost, ale v tu chvíli jsem ještě nevěděl, jestli ji mám mít na sebe nebo na stroj. Zrovna u mě už čekal kámoš, který se přišel podívat na net. Nějakou dobu jsme hledali co potřeboval a já jsem mu vykládal, co se všechno přihodilo a jak jsem dosraný. Krapet jsem si odpočinul a ještě večer jsem musel zjistit, co mi tak zkazilo den. A né jeden...

Na cestu do garáže jsem se taky vybavil foťákem, abych pak mohl všechno ukazovat ostatním. Fotky sem přidám, tak se můžete sami podívat, že v motoře se odehrálo Peklo. Postup pro sundávání hlavy už jsem měl tou dobou dobře natrénovaný, takže mi to nijak dlouho netrvalo a už jsem viděl na čem jsem. Jenom jsem hlavu odklopil, tak mi bylo jasné, že je to hodně, hodně zlé. Nahoře na pístu bylo plno otlačených míst. Otlačených podle velice dobře známého tvaru - podle jehličky z horního ojničního ložiska. Ona hezky zůstala nahoře na pístu a to způsobilo taky to, že motor nešel ani o kousek protočit. Svým způsobem to bylo pro mě štěstí v neštěstí, že mě ještě nenapadlo dát tam rychlost a zkusit s motorkou popojet dozadu. To by totiž píst sjel dolů (jinak byl v cestě nahoru a jehla mu to nedovolila), jehlička se mohla vykutálet ven výfukem a pak by se mi to "třebas" podařilo nakopnout a to by bylo ještě horší, protože přeražené kroužky by se taky ihned hlásily mezi válcem a pístem. Hlava byla rovněž potlučená, ale co mě nejvíc žralo, že všecko se to přihodilo teprve pár kilometrů (asi nějakých 400) od doby, kdy jsem měl všecko nové. Peníze byly tímto vyhozeny do vzduchu. A vůbec nejhorší na tom bylo to, že jsem si za to mohl úplně sám. Když jsem totiž předtím sundával píst, tak ikdyž jsem měl klikový prostor utěsněný hadrem, tak jedna jehlička "mrška" si cestu našla. Určitě každý, kdo kdy sundával píst, musí vědět, že tyto jehličky se velice rády hned vysypou a rozkutálejí. Některé jsem posbíral ze země, některé jsem vytáhl z hadru a některé zůstaly v ojničním oku. Když jsem pak dával zase píst zpátky, udělal jsem tu chybu, že ikdyž jsem zjistil nízký počet jehel, vyřešil jsem to tak, že tu jednu jsem jednoduše doplnil. Chybně jsem předpokládal, že z hadru jsem vylovil všechny a ta jedna se zakutálela někam do prachu pod kdeco, co jsem měl hned vedle.

Po složení a nastartování vše běželo jak má, lehce jsem ji protočil jenom tak na stojanu. Žádná jehlička v motoru nebyla vůbec nijak znát... až do té doby, kdy po 7mi kilometrech prošla přes přefukový kanál a na cestě do válce se potkala s pístem zrovna v době, kdy šel nahoru. Tak se dostala přímo mezi píst a válec a vyvezla se s pístem až nahoru. V místě, kde ji zrovna začal píst brát se dost otiskla nad přefukovým kanálem.

Závěr je takový, že válec šel najednou na 4 výbrusy a z 1. se stal 5. a stejně rýha v celé délce nezmizela, ale už nevadí nijak funkci motoru. Píst zlikvidovaný, hlava zlikvidovaná, kroužky zlikvidované a klikovka to asi taky nerada, ale nechal jsem to být a po výměně poškozených částí fungovala dál.

Poučení, VŽDY zkontrolovat, jestli v motoru NIC nezůstalo ! ! !

A teď fotky:

Foto Foto Foto
První pohled po sundání hlavy U přefukového kanálu je vidět rýha Tohle je první otisk jehličky v době, kdy se nechala vynést nahoru spolu s pístem
Foto Foto Foto
Otlučená hlava - no comment Pohled na píst zepředu Pohled na píst zepředu a zprava

Zpět

Programování v C | CZ 175/477 | Mapa stránek
Bc. Petr Klimánek, student Ostravské univerzity v Ostravě