Hlavní strana -> Extra

Zajímavosti

Tady naleznete různé zajímavosti ze světa hlavně z oblasti vědy a techniky, ne-li pouze. Budou to povětšinou články z novin.

Opsal jsem jeden článek ze starého časopisu SCORE z roku 1997. Je o umělé inteligenci v počítačových hrách a myslím, že je ještě stále aktuální a že se toho zas tak moc nezměnilo. Je TU

Kosmický pohled k počátkům vesmíru

Mezi největší tajemství našeho vesmíru pro učence všech dob patřil jeho tvar, konečnost či nekonečnost a případný vznik či stáří. Ve 20. století vědci zjistili, že cenné informace o těchto mysteriích se ukrývají v mikrovlnném záření přicházejícím z oblohy. Jedním z nejmodernějších nástrojů jeho zkoumání je satelit nazvaný WMAP.

Zkratka WMAP znamená Wilkinson Microwave Anisotropy Probe (Wilkinsonova sonda pro zkoumání mikrovlnného anizotropního záření). Nejen odborným tiskem nedávno proběhla zpráva, podle které satelit zjistil, že vesmír je konečný a má tvar fotbalového míče.

Otisk prstu pro kosmické detektivy

Každá teorie o původu a podobě vesmíru se musí nějak vypořádat s tím, jaké záření do současné doby proniklo z nejstarších časů existence světa. Sonda WMAP pak má za úkol toto záření zachytit, aby tým specialitů posoudil, nakolik její zjištění odpovídá teoriím. "Jsme jako detektivové, kteří srovnávají nalezený otisk prstu s otisky podezřelých osob," říkají o sobě vědci ze skupiny zpracovávající poznatky z družice WMAP. Oním nalezeným otiskem jsou data ze satelitu, podezřelými pak jsou kosmologické teorie snažící se vysvětlit vznik a povahu vesmíru. "Pachatelem" je ta teorie, jejíž tvrzení o dodnes dochovaném záření souhlasí s hodnotami naměřenými WMAP. Kosmický otisk prstu může vzniknout proto, že záření pocháhející z počátků existence vesmíru není stejnorodé. Právě rozmístění míst s různou intenzitou a jejich porovnání s teoritickými předpoklady může pomoci najít odpověď na nejzákladnější otázky kosmologie (vědy o vzniku a vývoji vesmíru). Satelit WMAP odstartoval do vesmíru 30. června 2001 na špici nosné rakety Delta II. Ta jej dopravila do tzv. Lagrangeova bodu L2 - místa vzdáleného 1,5 milionů kilometru od Země, kde se vyrovnávají přitažlivé sily Slunce a naší planety. Díky tomu tam WMAP může setrvávat ve stabilní poloze, aniž by spotřebovávala palivo, a tak nerušeně provádět vědecká měření. Měla by tam vydržet až do roku 2005 a přitom každých šest měsíců změřit teplotu mikrovlnného záření celé oblohy s dosud nevídanou přesností. Do letošního srpna tak WMAP provedl čtyři kompletní přehlídky celé oblohy a umožnil tak vědcům přijít s prvními závěry. Výsledek byl překvapující: žijeme ve vesmíru, který je konečný a má tvar dvanáctistěnu - geometrického tělesa, které fascinovalo už Platona, Leonarda da Vinci a Keplera.

Satelit dává za pravdu antickému filozofovi

Obzvlášť blízko pravdě byl Platon, který tvrdil, že vesmír má tvar některého z mnohostěnů. Odchylky v mikrovlnném záření totiž nejsou dost velké na to, aby mohly pocházet z nekonečného vesmíru. "Žijeme ve vesmíru, který se skládá ze zakřivených částí a má nestandardní topologii," komentoval zjištění satelitu WMAP ve vědeckém časopise Nature George Ellis z University ov Cape Town. Dodekadický vesmír nabízí některé zajímavé možnosti - zatím alespoň teoreticky. Kdybyste například překročili hranu jednoho z dvanáctistěnů, které jej tvoří, vstoupili byste zpět skrz protilehlou stěnu. Ještě přesnější pozorování, než nabídl WMAP, by měl přinést satelis s názvem Plank. Ten bude vypuštěn patrně v roce 2007 a ukáže, zda vesmír ve skutečnosti není ještě složitější, než nyní naznačil WMAP.

Největší teleskop objevuje nové světy

Největší optický dalekohled světa známý jako Keckův interferometr na Havaji začal přinášet první objevy. Astronomové jeho prostřednictvím pozorovali prachový disk okolo mladé hvězdy, který by mohl obsahovat rodící se planety.

"Snažíme se měřit množství a teplotu materiálu v disku okolo hvězdy, v němž by mohly vznikat planety," uvedla dr. Rachel Akesonová, vedoucí vědeckého týmu z California Institute of Technology v Pasadeně, který měření prováděl. "Tato práce nám umožní lépe pochopit okolnosti vzniku hvězd a snad i formování planet v prašných discích okolo nich."

Hledání hvězd

Pozorovaná hvězda má označení DG Tau a patří mezi velmi mladé hvězdy, kterým astronomové říkají objekty T-Tauri. Měření provedené pomocí Keckova interferometru ukázalo, že mezi vlastní hvězdou a prašným diskem je mezera široká 29 miliónů kilometrů. To by mohlo znamenat, že materiál zde byl "vychytán" nějakými hmotnějšími tělesy planetárního typu.

Od roku 1995 již astronomové objevili více než sto planet jiných hvězd, většinou však šlo o značně netypická tělesa - obří plynné planety obíhající blízko mateřské hvězdy. Od pozorování prašných disků kolem hvězd si astronomové slibují nalézt stopy po vzniku planet podobných Zemi.

Výzkum na Keckově interferometru organizuje americká kosmická agentura NASA v rámci svého ambiciózního projektu Origins, jehož cílem je hledání planet podobných Zemi a života ve vesmíru. Měření by měla přinést podklady pro konstrukci zařízení zvaného Terrestial Planet Finder - gigantického teleskopu umístěného ve vesmíru, který má objevovat vzdálené dvojníky naší planety.

Rekordní dalekohled

Keckův interferometr se nachází na havajské hoře Mauna Kea a je největším optickým dalekohledem věta. Ve skutečnosti jde o dva vzájemně propojené teleskopy, jejichž zrcadla mají průměr 10 metrů. Světelné vlny z obou teleskopů se vzájemně kombinují, dochází k jejich interferenci, čímž se zvyšuje citlivost a rozlišení. Díky tomuto řešení je systém stejně účinný, jako by šlo o jediný teleskop s průměrem zrcadla okolo 85 metrů.

"Optický systém vede světelné toky od obou teleskopů do centrální budovy," vysvětluje dr. Mark Colavita, který zařízení navrhl. "Tam se svazky kombinují pomocí speciálních zařízení. Teprve pak se provádí vlastní měření a snímání."

Teleskopy jsou ještě doplněny tzv. adaptivní optikou. Ta pomocí laserového paprsku sleduje stav atmosféry nad objektivy a přes speciální počítačový program nepatrně mění zakřivení zrcadel. Tak se eliminuje chvění zemského ovzduší a výsledný obraz se svou kvalitou blíží snímkům získaným z teleskopu umístěného ve vesmíru.

Pozorování prašného disku u hvězdy DG Tau je prvním významným publikovaným objevem Keckova interferometru. Podobné a ještě větší teleskopy připravují i další americké instituce.

Programování v C | CZ 175/477 | Mapa stránek
Bc. Petr Klimánek, student Ostravské univerzity v Ostravě